Jak zhubnout do týdne? To je jen výmluva. Opravdu.
Stává se mi to sem-tam.
Nemůžu říct, že bych takových
mailů dostával tisíce.
Na druhou stranu nejde ani tak o počet,
jako spíše o obsah a z něho pramenící
přístup k životu.
Ten je v dnešní společnosti
masově rozšířený.
A to dle mého skromného
názoru není zrovna dobře!
O čem to tady tedy vlastně mluvím?
O výmluvách.
Sem-tam mi tedy přijde e-mail (nebo
mi to řekně někdo osobně….) v tomto
podobném znění:
Je super, že tohle děláš. Taky bych
chtěla moc zhubnout, bohužel nemám
moc peněz a nemůžu si to dovolit.
Chtěla bych začít cvičit, ale nemám s kým.
Chtěla bych zhubnout, ale každý říká něco jiného.
Ať se na to dívám jakkoliv, takový
člověk je prostě hned se vším hotový.
A to je špatně.
Což takhle místo těchto výmluv zkusit
najít řešení? Nějaké možnosti tady totiž
vždycky budou.
Vždycky existuje možnost!
Nemáš peníze, ale chceš zhubnout?
Každý měsíc si odlož 10% z příjmů.
Našetři peníze.
Domluv se na splátkách bez navýšení.
Hodně lidí se chce vzdát zodpovědnosti.
Jsou se vším hned hotoví.
Nemám teď peníze, tak prostě nemůžu zhubnout.
Špatně. Takový přístup nikam nevede.
Mě mrzí, když se někteří takoví lidé
zbytečně vzdávají naděje a nevidí
možnost, jak se posunout.
Ano, nic není zadarmo. Nikdy.
A nemyslím tím peníze…
Vše něco stojí…
Odvaha.
Úsilí.
Vytrvalost.
Pozitivní přístup.
Činy.
Zodpovědnost.
Takový přístup ti zajistí úspěch.
Velký rozdíl oproti lidem, kteří by chtěli
zhubnout za týden nějakým zázrakem.
A jelikož nikdo neuvidí za týden nějak
extra ohromné výsledky, i chtění zhubnout
„za týden“ je výmluva, proč vůbec ani nezačít.
Je to vzdávání se zodpovědnosti.
A i kdyby to někdo dokázal a zhubl za týden?
Co potom? Máme to považovat
za úspěch?
Nikoliv. Takový úspěch nevydrží.
(Váha nevydrží..)
A úspěch, který nedokážeme bez námahy
udržet vlastně žádným úspěchem ani není.
Takže. Pojď se podívat, jak to udělat jinak
a daleko lépe:
Marek Gerlich
